Od Sýrie přes Jemen, Burkinu Faso a Myanmar po Mali a Spojené státy – konflikt se přesunul do online prostoru. Uznávajíc tento důležitý posun, mírotvorkyně a členka Ashoky Helena Puig Larrauri spoluzaložila Build Up, aby změnila způsob, jakým řešíme konflikty v digitálním věku.
Konstanze Frischen z Ashoky prozkoumala spolu s Helenou nové nápady, jak měřit a snižovat množství virového polarizačního obsahu šířeného prostřednictvím platforem sociálních médií (tj. jejich „polarizační stopu“) – což je neustálá výzva zejména pro ty, kdo budují mír. Celý rozhovor můžete sledovat zde . Zde jsou některé z nejdůležitějších:
Technika pro mír a digitální konflikt
Ve spolupráci s nevládními organizacemi, agenturami OSN, komunitními vůdci a multilaterálními organizacemi vyvíjí Build Up inovativní technologická řešení konfliktů. To znamená používat technologie například ke zvýšení účasti občanů v kontextu procesů budování míru, aby byly výsledky optimálnější a trvalejší. A také to znamená prozkoumat způsoby, jak digitální technologie zhoršují konflikty. Helena to ilustruje na několika příkladech.
Proč moderování obsahu moc nepomáhá
V průběhu let se stalo řešení exponenciálního růstu virového polarizujícího obsahu šířeného na sociálních sítích naléhavou výzvou pro budovatele míru. Helena pečlivě rozlišuje mezi rozdílnými názory, které jsou nezbytné pro každou demokracii, a vzestupem polarizace založené na identitě, kterou tým Build Up označuje jako „ afektivní polarizaci “.
Afektivní polarizace prohlubuje offline konflikt a je známo, že ovlivňuje volební a mírové procesy, a proto se Helena a její tým stále více zaměřují na hledání způsobů, jak jej snížit. Zde je důvod, proč je moderování obsahu vhodné k řešení nenávistných projevů, ale nikoli řešení, na které se Build Up zaměřuje, aby se snížila polarizace.
Jak nás sem dovedla maximální angažovanost
Pokud samotné moderování obsahu není řešením, co by pak mohlo být? Abychom našli odpovědi, Helena říká, že se musíme podívat na základní obchodní model platforem sociálních médií. Stručně řečeno, zapojení je klíčovou metrikou úspěchu pro algoritmy sociálních médií, protože to umožňuje platformám, aby na nás cílily reklamy a extrahovaly z nás více dat – obojí tvoří jejich hlavní zdroje příjmů. A je široce zdokumentováno, že polarizační obsah je velmi poutavý.
Měření a zdanění polarizační stopy platforem sociálních médií
Platformy sociálních médií sice nemusí mít za cíl znečišťovat naše životy polarizací tím, že upřednostňují kliknutí nade vše, je to jeden z negativních důsledků jejich obchodního modelu. Co kdybychom byli schopni změřit množství virového polarizačního obsahu šířeného na sociálních sítích – tedy jejich polarizační stopu – a tlačit na kompenzaci za škody, které způsobují? Představte si daň z polarizace , podobnou uhlíkové dani. Stanovením ceny polarizace by to konečně vytvořilo pobídku pro společnosti, aby odstranily znečištění dat, které produkují.
Navrhování lepších algoritmů sociálních médií
Nezapomínejme, že optimalizace pro zapojení je pouze jedním z možných obchodních modelů. Platformy by mohly navrhovat algoritmy, které se optimalizují pro jiné věci, jako je například zvyšování hodnocení obsahu, který přemosťuje rozdělení nebo zmírňuje konflikty . Helena však říká, že tyto alternativy mohou získat sílu pouze tehdy, pokud budou platformy motivovány ke změně svého obchodního modelu. A tam se daň za polarizaci hodí!
. . .
Tato konverzace je součástí spolupráce v rámci Ashoka's Tech & Humanity Impact Labs , která zmírňuje společenské a ekologické škody datové ekonomiky.